Radonový index pozemku (RIP)
Povinnost stanovení radonového indexu pozemku stanoví zákon č. 263/2016 Sb., (dále jen "atomový zákon"), v § 98 odst. 1 až 4.
(1) Každý, kdo navrhuje umístění nové stavby nebo přístavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi, je povinen zajistit stanovení radonového indexu pozemku.
(2) Každý, kdo ohlašuje nebo žádá o povolení provedení změny dokončené stavby, která bude nově obsahovat obytné nebo pobytové místnosti, nebo žádá o změnu v užívání stavby, která bude nově obsahovat obytné nebo pobytové místnosti, nebo takovou změnu oznamuje, je povinen zajistit měření úrovně objemové aktivity radonu ve stávající stavbě.
(3) Stanovení radonového indexu pozemku se nemusí provádět, bude-li stavba umístěna v terénu tak, že všechny její obvodové konstrukce budou od podloží odděleny vzduchovou vrstvou, kterou může volně proudit vzduch, nebo pokud je projektováno preventivní protiradonové opatření založené na odvětrání radonu z podloží mimo objekt.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob stanovení radonového indexu pozemku.
Počet a rozmístění odběrových bodů
Vzhledem k nestejnoměrné distribuci radonu v zeminách a častému výskytu lokálních odchylek objemové aktivity radonu v půdním vzduchu je pro stanovení radonového indexu pozemku nutný vyšší počet bodových měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu a statistické vyhodnocení souboru dat.
Pro stanovení radonového indexu pozemku s jednou malou stavbou (zpravidla pro výstavbu jednotlivého samostatně stojícího rodinného domu či obdobně velkého objektu, pro přístavbu obdobného objektu či pro celkovou rekonstrukci spojenou se změnami v kontaktních konstrukcích) je minimální počet měřících bodů v ploše pozemku 15, odběrové body se rozmisťují v budoucí zastavěné ploše a nejbližším okolí stavby.
Při stanovení radonového indexu pozemku s jednou velkou stavbou se měření realizuje v síti 10 × 10 m. Odběrové body se situují v budoucí zastavěné ploše a nejbližším okolí budoucí stavby.
Při stanovení radonového indexu pozemku s více stavbami se měření realizuje v měřící síti 10 × 10 m, která musí pokrýt budoucí zastavěné plochy všech staveb a jejich nejbližší okolí. V návaznosti na hustotu zástavby se tak zpravidla jedná o jednu navazující síť měření. Při velké vzdálenosti jednotlivých staveb nebo skupin staveb je možné realizovat průzkum pro každou stavbu (skupinu staveb) samostatně v dílčí měřící síti 10 × 10 m pokrývající budoucí zastavěnou plochu a nejbližší okolí stavby (skupiny staveb), kdy dílčí měřící sítě nenavazují. I pro stanovení radonového indexu pozemku s více stavbami, resp. pro každou dílčí měřící síť je minimální počet měřických bodů 15.
V případě, že měřící síť nemůže být dodržena (odběrové body nemohou být situovány v předepsané síti vzhledem k výskytu zpevněných ploch či jim brání stávající zástavba ap.), průzkum se realizuje s odpovídajícím počtem odběrových bodů; jednotlivé odběrové body se přitom situují tak, aby co nejlépe umožnily popsat distribuci radonu v zájmovém území, např. při výskytu zpevněných ploch se pro posouzení bariérového efektu zpevnění část odběrů realizuje po odvrtání zpevnění, část mimo zpevnění; při průzkumech v blízkosti stávajících staveb (např. pro přístavby, rekonstrukce) se část odběrových bodů umísťuje ve vzdálenosti minimálně 10 m od stávajícího objektu (pokud to umožní aktuální situace).